Po roce na místě činu…
A tak jsme se zase potkali. Sjeli jsme se ze všech vzdálených končin naší země a najednou jsme seděli na tábořišti na Červeném Hrádku v jídelně, popíjeli Yogi čaj a brebentili o všech novinkách, které se udály za tu dobu, co jsme se neviděli.
Ovšem Rys nás nenechal sedět dlouho a brzy se ozval úder nového Protosího zvonu-známý signál začátku programu. Bylo úžasné, že každý na setkání kruhu Protosu přinesl něco, čím mohl ostatní obohatit. Ať už to bylo povídání o železnici, dočasné pěstounské péči, hraní s přírodou, softbalovou pálkou nebo pletení náramků, které nás provázelo celý víkend. 🙂 Zkrátka bylo živo, ale nechybělo ani večerní zklidnění v podobě „duchovní cesty“ od K4.
A stejně jako dosud na všech akcích Protosu hrál důležitou roli i čas po večerce. Hned v pátek se v tomto čase „volné zábavy“ vydala skupinka nadšenců s plavkami i přes drobný déšť a mlžnou clonu pozdravit lom. Diskuze a zpěv s přibývajícími hodinami neztrácely na zajímavosti, a tak jsme ráno pěli ódy na výbornou kávu.
Nezahálely ani naše ruce, třeba na náměstíčku se tyčí skvostný nový stožár. Povedlo se nám toho za víkend prožít tolik, že loučení bylo stejně těžké jako před rokem. Naštěstí, už ale máme pozvánky na Trignis a další akce, kde se budeme moci znovu sejít.
Medi
