A už je to konečně tady – 16. listopad! Těším se, až se opět setkám se všemi účastníky, se kterými jsem se rozloučila na konci srpna při letní části. Z Pardubic jsem jela do Olomouce dříve, neboť jsem si zde dala do úschovny batoh a chtěla se projít po městě. Na nádraží jsem potkala Mami a tak jsme do města vyrazily společně. Pěkně jsme si popovídaly a pomohla mi odlovit pár kešek ve hře geocaching.

Pak jsme již nastoupily do vlaku směr Hrubá Voda-Smilov, kde jsme se potkaly s dalšími frekventanty. Po velkém přivítání mohl začít závěrečný víkend LŠ PROTOS. Ten byl zahájen, po našem výstupu, úvodním slovem instruktorů a romantickou stezkou ze svíticích loučí. Za vedení instruktorů a svitu loučí jsme společně dorazili na základnu Severní hvězda – zkráceně Severka. Večerním programem byla výborná večeře od Minewakana, ubytování a již v kroji večerní nástup před základnou, kde se dozvěděli, co nás čeká a nemine. Následným stmelovacím programem byla družinová soutěž Riskuj. Byl to urputný, přec veselý, boj. Ale nakonec s velkým náskokem vyhrála družina Bordó (Červená). Závěr dne jsme zakončili, jako obvykle, v Gilwellském kruhu za zpěvu Večerky.

Páteční ráno si mohl každý zpříjemnit, čím chtěl: běháním, Taichi či breviářem (jako na táboře). Ostatní si počkali na budíček ve formě hraní na kytaru od Toma a společný zpěv. Následovala běhací či soutěžní rozcvička od Rexe, Duchovní start dne, snídaně a ranní nástup. Dopoledním programem byly obhajoby absolventských prací. Všichni jsme napjatě poslouchali a drželi si navzájem pěsti. Jako první byla družina Bordó. Když to měli úspěšně za sebou :-), tak jsme si venku rádi zahráli hru Dub skautingu zaměřenou na pohyb, paměť, družinovou spolupráci a zamyšlení. Do oběda ještě stihli zajímavou přednášku o historii junáckého slibu a slibové lilie. Odpoledním programem pokračovaly obhajoby. Také Zelení byli dost dobří :-). Abychom si odpočinuli od napětí při obhajobách, tak jsme rádi přijímali a užívali si Fitka od Rexe. Po vyběhání jsme si vyslechli přednášku o výchově. Po večerní meditaci, večeři a nástupu se těšili na Čajovnu: ochotná obsluha, chutné neobvyklé čaje, zajímavá témata, pokec s úžasnými lidmi, ... Co si více přát?! Byla možnost se jít projít či si s někým popovídat (Unkasi děkuji!) nebo si zazpívat u hraní na kytaru.

V sobotu bylo ráno jako obvykle. Dopoledne pokračovali obhajoby a to družinou Modrá. I oni byli skvělí :-). Na protažení a uvolnění nejen těla jsme si užili aktivitu od Indiana Jonese (K4) Dobyvatelé ztracené archy. Většina z nás si dodnes jistě pobrukuje „Havenu šálom alechem“ a má vystavený bílý kamínek se svojí kresbičkou. Pak jsme vyslechli Listomila, jak je důležité v oddíle zpívat. Po obědě proběhly poslední obhajoby a to od Žluté družiny. A nakonec i „Pyramiďáci“ to zvládli :-). Venku jsme se postupně vystřídali na aktivitě Cesta skauta/ky. Na vyznačené stezce rozsvícenými mnoha svíčkami jsme měli možnost si prožít své skautské začátky. Mě nejvíce zasáhla nabídka si zopakovat svůj skautský slib. Po překonání říčky Bystřice za pomoci K4 jsem si postupně popovídala skoro se všemi instruktory a prožila si zpětně celou LŠ. U večeře jsme se vystřídali, tak jak jsme přicházeli a byl poslední večerní nástup. Vyvrcholením nejen tohoto víkendu, ale celé lesní školy byl závěrečný oheň. Slavnostně ho zapálili rádcové všech družin. Potom už měl slovo Beny a za pomocí ostatních instruktorů nám postupně byl předán dekret, nášivka a šedý šátek. A neboť jsme všichni na všechny byli hodně moc pyšní, tak mohlo začít velké veselí, které pokračovalo ve společenské místnosti přípitkem, mnoha pochutinami a velkým pokecem.

I když neděle začínala jako každý jiný den na PROTOSu, tak pokračovala v duchu balení či nenáročnými aktivitami, např. Obraz Protosu (společné tvoření) či Odpověď na každou otázku (my se ptali, instruktoři odpovídali). Posledním programem byly pozvánky na aktivity, které Kruh Protosu pořádá a my, jako členové Kruhu se jich můžeme zúčastnit nebo pomoct s organizací. Pak už nás čekal velký úklid, dlouhééé i slzavé loučení a přesun na vlak.

A co říct na závěr? Celou LŠ PROTOS se prolínal jeden důležitý mezilidský aspekt a tím byl RESPEKT.
RESPEKT k věku. RESPEKT k vyznání. RESPEKT i k lidem bez vyznání. RESPEKT k handikepu. RESPEKT…. RESPEKT….
Jsem velmi ráda, že jsem se této lesní školy účastnila a všem ji vřele doporučuji :-)))

Petra Zajícová – Severka