O víkendu 7. – 9. února 2020 se na Minewakanově chalupě v Babicích konal týmový víkend Protosu, na který jsem byl jako nová posila také pozván. A tak se balím a pln očekávání vyrážím. Hlavním úkolem tohoto setkání je hodnocení proběhlého druhého ročníku LŠ PROTOS.
pátek 7. února
Přijíždím do Babic a Rys mě po telefonu navádí k Minewakanově chalupě. Ťukám klepadlem ve tvaru lilie a vstupuji. Promítání fotek z letní části lesní školy je v plném proudu. Usedám a pomalu se nechávám unést atmosférou srpnových dní prožitých na Červeném hrádku. Pak přijíždí Beny a Tom. Následuje společné posezení se zmrzlinovým pohárem a povídáním, co je u koho nového. Povídání se ale pomalu přenáší do debaty a její účastníci, znaveni po celém dni, se pomalu vytrácejí spát.
sobota 8. února
Po snídani jsme se hned pustili do práce. Začínáme pozvolna – celé dopoledne bylo vyhrazeno promítání fotek z podzimní části LŠ a videí od Juniora a Neptuna a dále zpětným vazbám letní části z řad účastníků a instruktorů. Samozřejmě nechyběla ani Rexova fitka („vyhodíte míč do vzduchu, seberete tady tu rybičku, poponesete ji a chytíte míč. Každý má tři hody, kdo rybičku donese nejdál, vyhrává.“) Cílem fitky se ale nakonec stalo to, komu se tento úkol vůbec podaří splnit.
Po výborném Minewakanově obědě jsme přemluvili (celkem snadno) Rysa, aby prohodil třetí poradu s procházkou, která měla následovat. Venku bylo krásné slunné počasí, spíš jarní nežli zimní, a my toho hodlali využít. Cestou necestou, bahnem nebahnem jsme došli k rybníku Starý, kde se některým zábavou stalo házení tenkých plátků ledu na ledovou plochu. Dál jsme pokračovali přes Předožlabský potok, který někdo přeskakoval v botách po kamenech, ale stejně uklouzl, někdo hledal opodál místo, kde se dalo přeskočit, jediný Tom se hrdinně brodil.
Již dopoledne si Rys bral každého člena týmu na takzvané „dvě minuty s instruktorem“, kde se nás ptal na budoucí role v LŠ Protos. A pokračoval tak i na vycházce. Někteří jsme si pak dělali z Rexe srandu, že nám Rys nabízel práci tajemníka. A Tomovi to vydrželo až do konce víkendu.
Po návratu na chalupu nás čekala káva, Minewakanův švestkový koláč a taky dorazil K4. Po svačině jsme se přesunuli k většímu pohodlí do klubovny, kde Beny již od časných ranních hodin topil v krbu. Probírali se zpětné vazby podzimní části, ale hlavně naše nová základna Chvalov, kde bude pravděpodobně probíhat letní běh LŠ.
Po večeři, před kterou dorazil Unkas, začala oslava úspěšného zakončení druhé LŠ a prvního ŘSV v týmu, při jejíž příležitosti byl Rexem Edymu předán dar – čokoládový dort s marcipánovým Stříbrným vlkem.
Pozdě večer, když jsme uléhali do svých spacáků, se mě Rys s Rexem ptali, zda bych trefil tam a tam a abych nechodil snad vůbec ani spát, protože za chvilku stejně budu vstávat na noční přijímání nováčka. A tak jsem celou noc nespal a čekal, až mi někdo zatřepe ramenem. Ale i když jsem nespal, tak jsem se ráno probudil do nedělního slunného dne 🙂
neděle 9. února
Neděle uběhla velmi rychle. Po snídani nás čekala poslední porada, která se protáhla, a tak jsme vypustili svačinu a rovnou šli na Rexovu pantomimicko-kreslířsko slovní fitku.
Další částí programu byla bohoslužba pod vedením Unkase, nebo dobroslužba pod vedením K4.
Rozloučení týmu probíhalo u oběda, po kterém jednotlivci či skupiny odjížděli domu, podle toho, jak kdo chvátal anebo to měl daleko.
Na začátku jsem psal, že hlavním úkolem tohoto setkání bylo hodnocení druhého ročníku LŠ PROTOS. Myslím ale, že ještě důležitějším bylo setkání přátel. Slovy Neptuna: „My nejsme společnost, my tvoříme společenství.“ A já jsem rád, že do tohoto společenství mohu patřit a nejlepší snahou přispívat jeho růstu.
Děkuji.
Upolín
(foto taky Upolín)
