Porada týmu na Červeném Hrádku

Otevíráme dveře a okenice, které byly pro všechny skautské akce dva roky zavřené. Před dvěma roky jsme se s Červeným Hrádkem loučili s těžkým srdcem a vědomím, že je to možná navždy… A teď jsme zase tady! 🙂 Chatky mají v kulisách živé zeleně a vysoké trávy poetický ráz. I když někteří instruktoři jsou názoru, že se ve vysoké trávě prohánějí smečky divých klíšťat. No, v srpnu už tu každopádně nebude. Ani vysoká a pravděpodobně ani zelená… 🙂

Čeká nás poslední víkendová příprava Protosu 2021. Zevrubná! Doteď jsme tvořili každý sám nebo nanejvýš v malých online skupinkách. Konečně se zase potkáváme naplno, naživo. Všechny přihlášky znovu pročíst, všechny fotky zevrubně prozkoumat. Tajně doufám, že účastníci nepřijedou příliš odlišně vlasatí a fousatí od fotek, které nám poslali. Jinak zase nikoho nepoznám.

Velkou část víkendu se věnujeme ladění programu. Každý programový blok je podrobně představen, rozebrán, jsou vzneseny dotazy a náměty ke zlepšení… Zkrátka nikdy stejné, vždy lepší. 🙂 Kromě přípravy programů se ale věnujeme také testování her a fitek pod taktovkou Rexe. Nelze vynechat ani tradiční ranní návštěvu lomu. Minewakan v kuchyni dokazuje, že je v plné síle a rozmazluje celý víkend naše chuťové buňky. O další důvod víc, proč se těšit na srpen! No, a co by to bylo za poradu Protosu bez dortu? Sobotní večer patří velkolepým oslavám o několika proslovech. (Dortový chod byl velký a stačil jeden. :)) Upolín a Edy slaví kulatiny a Ing. Rex svůj čerstvý titul. A jelikož jsme se neviděli opravdu dlouho, na kutě se odchází jen velmi těžko a pozdě.

V neděli ještě poslední porada, mše, balení a parádní nedělní oběd. Pod vedením Rysa vše v naprosto přesném sledu, nikde ani minuta nazmar, nic ani o vteřinu později. A tak jsme stihli opravdu všechno a prokousali se opravdu všemi naplánovanými body. A občerstveni duchem Protosu se loučíme se slovy: „Tak na viděnou v srpnu!“

Medi